OCHOTNÍCI-ZC

Web o životě ochotnických divadel v regionu

AKTUALITY

Divadlo je životní styl. Hrají ho rodiče, děti i vnoučata

Klatovsko - Vyprodaná představení, v sálech stovky diváků. Takový úspěch zaznamenávají v posledních letech amatérská divadla na Klatovsku. Jejich úloha je významná především na vesnici. Ochotníci totiž bývají hlavními šiřiteli spolkového života.

Klatovsko patří mezi oblasti, kde se ochotnickému divadlu náramně daří. Divadlo se zde hrávalo od nepaměti. I dnes je tento region plný nadšenců, kteří se snaží vrátit do Pošumaví jeho čest a slávu .

Hrají pro zábavu

V Sušici byl divadelní spolek obnoven na podzim roku 2009 a získal název Schody. O několik měsíců později uvedl svoji první premiéru v novodobé historii, a to veselohru se zpěvy Limonádový Joe. Toto představení bylo velmi úspěšné a sušičtí ochotníci tak na začátek své nové tradice nasadili vlastnímu souboru laťku opravdu vysoko. Co představení, to úspěch a nejinak tomu je i v současnosti, kdy soubor uvádí pohádku Hrátky s čertem.

„Pravda je taková, že jsem divadlo chtěla hrát vždycky. Když jsem se vrátila ze studií domů, dostala jsem nabídku do divadla do Hartmanic a do Těchonic a má divadelní duše byla spokojena. Ale pak za mnou přišel starosta Petr Mottl s tím, že je v Sušici spousta kapel, ale chybí jí divadlo. Jestli bych se toho nemohla ujmout. Já jsem nic o režírování nevěděla, režisérské ambice jsem nikdy neměla. Sebrala jsem ale odvahu a dala se do toho,” vzpomíná na nedávnou minulost principálka sušického souboru Schody Zuzana Navrátilová.

„Nikdy by mne nenapadlo, kolik lidí má touhu stát na jevišti. Denně mi chodilo mnoho mailů a zpráv. A tak jsem si dala prvotní cíl: obsadím všechny nadšence, kteří se přihlásí. A tak nás v první hře, kterou byl Limonádový Joe i s muzikanty, hrálo 35. A to nepočítám ostatní pomocníky a dobrovolníky, kteří nehrají, ale pomáhají v zákulisí,” vysvětluje Navrátilová.

„Nejmladšímu herci v Sušici je pět let a nejstaršímu členu 67 let. U nás divadlo hrají dva sourozenci, babička s vnučkou, máma s dcerou a dva tátové se svými syny. Je tam spousty studentů a tak. Jsme hodně mladým kolektivem, ale jsou tam i ti odrostlejší,” dodala principálka.

Také hartmanický ochotnický spolek Tyl má dlouholetou tradici, jejíž znovuobnovení se váže k roku 1995. Od té doby doposud nastudovalo seskupení divadelníků devět divadelních her různých žánrů od historického dramatu přes pohádku až k tolik oblíbeným komediím, kterou je i aktuálně uváděná hra Marca Camolettiho Na správné adrese. V režii Václava Diviše na jevišti vystupuje osm herců. „Premiéra této hry se konala 19. března 2011 v kulturním domě v Hartmanicích a diváci se dobře bavili. Potlesk na otevřené scéně a salvy smíchu provázely celé představení. S nastudováním hry Na správné adrese se ochotnický spolek v červnu tohoto roku účastnil 40. ročníku Západočeské přehlídky ochotnických souborů ve Žluticích, kde získal několik ocenění,” informuje  za soubor Josef Ládl.

Nebývalý zájem o ochotnické divadlo zaznamenali také v Plánici, kde působí Farní divadelní spolek.

„Vždycky jsme měli velký problém sehnat lidi na obsazení všech rolí v našich představeních. Letos jsme zažili obrovský šok. Přihlásilo se velké množství lidí ochotných postavit se na jeviště a hrát divadlo. V naší nové hře, kterou jsme začali připravovat, ale může hrát jen devatenáct osob. Musel jsem tedy, ač nerad, zájemce odříkat,” popisuje situaci v Plánici principál Milan Novák.

Pláničtí ochotníci připravují nyní francouzskou veselohru od Georgea Seideaua Ťululum, která se uvádí na divadlech také jako Blboun.

„Nehrajeme nic vážného. Lidé se chtějí bavit a o tom to je. Hra Ťululum tedy určitě potěší všechny naše příznivce. Premiéra se bude konat na začátku února příštího roku,” prozrazuje Novák.

Také v Plánici se divadlu věnuje velké množství mladých lidí. „Máme tam studenty, bankovní úředníky, elektrikáře, švadleny, dokonce policisty. Divadlu se prostě věnují všechny věkové kategorie a to je dobře,” pokračuje principál z Plánice.

Nejaktivnějším divadelním spolkem je čerstvý nováček na scéně. Tím je divadelní spolek Rynek z Újezda u Plánice. Tento spolek vznikl letos v březnu náhodou a dnes patří k nejúspěšnějším v regionu.

„Divadelní spolek Rynek vznikl v březnu letošního roku speciálně pro účely secvičení jednoaktové hry Manželství naruby a její prezentace na oblastní přehlídce jednoaktových her „Přeštická aktovka”. Nikdo z nás ale netušil, že narychlo sestavený soubor a secvičená hra nakonec tuto prestižní soutěž vyhraje a my postoupíme na národní přehlídku Kaškova Zbraslav, kam jedeme 27. listopadu letošního roku,” popisuje historii souboru principál Vladimír Kábrt.

Odehráli 25 repríz

Hra divadelního spolku Rynek Manželství naruby je ale v současné době nejhranějším divadelním představením v podání amatérských souborů v kraji. Od dubna letošního roku do současnosti měla tato komedie 25 repríz.

Také v Klatovech se už pustili do příprav nového představení. Klatovský ochotnický spolek Za Oponou působí v Klatovech již pět let. „V současnosti spolek připravuje pár změn. Poprvé od našeho vzniku nepředstavíme divákům hru z vlastní tvorby, ale léty prověřenou a diváky oblíbenou komedii od anglického dramatika Raye Cooneyho Nerušit, prosím. Museli jsme také rozšířit herecký „ansámbl”, ale povedlo se nám sehnat pár skvělých kolegů ze sousedních ochotnických spolků, za což jsem moc ráda, protože si navzájem můžeme předávat své zkušenosti, což je pro všechny velmi přínosné,” říká režisérka chystaného představení Eliška Luňáčková.

„V současné době pilně zkoušíme, a také sháníme sponzory, kteří by byli tak hodní a přispěli nám na výrobu kulis. I když si všechno vyrábíme sami, tak je potřeba nakoupit materiál na výrobu, který bohužel není nejlevnější. Ochotnické divadlo je totiž drahý špás. Kdokoliv by chtěl přispět, nemusí se ostýchat a může se nám kdykoliv ozvat,” prosí mladá režisérka.”

Divadelní spolek Za Oponou chystá svoji novou premiéru na 16. března v klatovském divadle.

Nezahálí ani Ochotnický spolek Buřina Klatovy při MěKS Klatovy, který se věnuje především hrám pro děti. V Klatovech působí i dramatické kroužky při školách. I ty patří mezi aktivní propagátory divadelní tradice.

K vyhlášeným ochotníkům patří například také ti z Těchonic u Plánice. Všechna jejich představení bývají každoročně beznadějně vyprodána, a to hrají i dvanáctkrát za rok. V Těchonicích hrají ochotníci ve staré stodole, kterou si předělali na divadlo. Letos však hráli komedii Zelňačka v sále hostince. Zažívají velkou slávu, přitom v obci žije trvale 35 obyvatel. V Těchonicích pořádají za peníze vybrané z představení dětské dny. Hradešický divadelní soubor DOSMAH zase pořádá za divadlem vydělané peníze Hradešický ples a další akce. Divadlem žijí i Horažďovice. Tam pro příští rok chystají hru Anna Karenina Premiéra bude brzy i v Janovicích nad Úhlavou, kde zahrají hru režisérky Aleny Linhartové Jako ze života.

Je to o penězích

„Dělat ochotnické divadlo je finančně hodně náročné. My máme to štěstí, že hrajeme již řadu let, a tak máme plný sklad kulis, kostýmů i rekvizit. Pořídili jsme si i nové osvětlení. Drahá jsou i autorská práva. Mnohé hry si ochotníci nemohou ani dovolit, prostě na to nemají. A totéž je i s hudbou. Většinou si proto vybíráme hry autorů, kteří jsou již více než 70 let po smrti a nevztahují se na ně již autorské poplatky. Jsou ale soubory, které právě proto uvádějí výhradně autorské hry. Peníze, které vyděláme, jdou opět do kostýmů, techniky a kulis. Je to kolotoč. Divadlo je náročné především na čas. Zkoušíte na divadle a pak se musíte připravovat ještě doma,” říká Milan Novák.

„Hrát amatérské divadlo je životní styl. Kdo tomu propadne, tak tím žije. Dnes se divadlu věnuje opravdu každý bez ohledu na své postavení, profesi, věk. Hrají děti, studenti, maminky na mateřské, ale i důchodci. A všichni ruku v ruce jako jedna parta. Hrají právníci, doktoři, úředníci, podnikatelé, novináři, truhláři, elektrikáři, švadleny. Mnohé profese se u divadla hodí při výrobě kulis i kostýmů. U divadla prostě dělá každý všechno. A kdo zrovna nehraje, pomáhá v zákulisí jako kulisák, technik, zvukař, nápověda. I to jsou šíleně důležité profese, bez kterých se žádné divadlo neobejde,” dodal Kábrt.

Klatovský deník: Středa, 9. Listopad 2011, Strana 2

 
Děkujeme za vaší návštěvu