OCHOTNÍCI-ZC

Web o životě ochotnických divadel v regionu

AKTUALITY

Divadlo jednoho herce Kaznějov. Jak to dopadlo?

Divadlo jednoho herce

fotka k článku

25. a 26. dubna 2009 proběhla IX. národní přehlídka amatérského D1H - memoriál Slávky Trčkové.

Západočeský Kaznějov opět hostil národní bienále představení jednoho herce. Organizace se pod záštitou SČDO tradičně ujal místní divadelní soubor Štace pod vedením paní Aleny Svobodové, která byla hlavním spiritus agens přehlídky. Hrálo se v divadelním klubu Šutr, který si ochotníci ze Štace, za laskavé podpory městského úřadu, sami vybudovali v nevyužívaných prostorách kaznějovské radnice. Počasí bohužel účinkujícím nepřálo, bylo krásné jaro, a tak divácký zájem byl mizivý - v podstatě se omezil na lektorský sbor (Rudolf Felzman, Máša Caltová, František Hromada, Vlastimil Ondráček a Hanka Šiková), organizátory ze Štace a účastníky.

Přehlídku zahájil Jiří Hlávka z DS Vojan (Libice nad Cidlinou) se svým autorským představením "Don Quijote de la ... od nás" na motivy románu Miguela de Cervantes Saavedry. Přes výtečný herecký výkon a zajímavou koncepci však zůstala inscenace kdesi v půli cesty. Na půdorysu konfrontace mezi Donem Quijotem, jeho sluhou Sancho Pansou a samotným Cervantesem (v hercově trojjediném podání) se divák sice seznámí s hlavními motivy a epizodami románu (větrné mlýny, zlatá přilba ad.), poněkud se však vytratila vnitřní motivace postav a zejména myšlenkový přesah díla. Nicméně 65 minut strávených ve společnosti výše uvedených pánů bylo velmi příjemných. Jiří Hlávka si odnesl z přehlídky ocenění za herecký výkon.

Druhý v pořadí vystoupil Jarda Střelka (Broukovcovo Kamdivadlo, Česká Kamenice), aby předvedl scénickou verzi svého textu "Konec světa". Příběh básníka, který nenalézá pochopení ve svém okolí, a proto očekává konec světa, zaujal zajímavým scénickým řešením, neobvyklým příběhem a inscenačním členěním. Bohužel, zejména kvůli ne vždy přesnému herectví sklouzává básníkova výpověď místy k banalitě a ztrácí tempo. Naopak poetické vsuvky oživí divákovu pozornost a dodají inscenaci potřebnou křehkost a srozumitelnost. Promyšlenější režijní vedení a pečlivější herecká akce (vč. závěrečného dívčího hlasu) by jistě umocnilo divácký zážitek z tohoto bezesporu zajímavého divadelního počinu. Jarda Střelka byl lektorským sborem oceněn za svůj autorský vklad.

Večer vystoupil inspirativní host přehlídky, pražské Divadlo SoLiTEAter, se svojí inscenací monodramatu Douga Wrighta "Svou vlastní ženou". Hra vypráví skutečný životní příběh nejznámějšího berlínského transvestity Charlotte von Mahlsdorf, který přežil represe nacismu i komunismu, aby se nakonec stal uznávanou, byť kontroverzní, východoněmeckou ikonou gay a trans-genderového hnutí. Hlavní postavu (a dalších zhruba 35, které ji na cestě životem potkaly) ztvárnil Libor Ulovec. Jindy divácky a odborně ceněné představení vyznělo tentokrát poněkud rozpačitě.

Poslední soutěžní inscenací přehlídky bylo představení hry známé české dramatičky Viktorie Hradské "Commedia finita" v podání Jany Trojanové z Chrudimy. Toto monodrama o životě slavné české pěvkyně Emy Destinové, nahlížené pohledem čtyř postav (učitelka zpěvu, uklízečka, placená společnice a komorná), které jí byly nějakým způsobem blízké, neúprosně vypovídá o lidské malosti. Přesvědčivý a kultivovaný herecký projev hlavní představitelky, podpořený citlivým a důsledným režijním vedením Renaty Klečkové, byl vysoce hodnocen jak diváky tak porotou, která po zásluze toto představení po zásluze doporučí programové radě k výběru na letošní Krakonošův divadelní podzim, národní přehlídku venkovských divadelních souborů ve Vysokém nad Jizerou.

Letošní ročník národní přehlídky D1H, přes malý počet zúčastněných, přinesl žánrovou i inscenační pestrost a všechna odehraná představení splnila vysoká kvalitativní očekávání, která jsou na národních přehlídkách na divadelní inscenace právem kladena.

fotka k článku fotka k článku fotka k článku fotka k článku
Žádné komentáře
 
Děkujeme za vaší návštěvu