OCHOTNÍCI-ZC

Web o životě ochotnických divadel v regionu

AKTUALITY

RECENZE: Radnický dráček 2010 nepřekvapil

17. oblastní přehlídka činoherních souborů hrajících pro děti se konala v Radnicích ve dnech 15.-16. května. Uskutečnilo se sedm představení, což představuje mimořádnou účast. Kvantita ale nezaručuje kvalitu. V žádném případě se tento ročník nezapíše do historie ani mimořádnou úrovní, ani hledáním neotřelých cest v inscenačních postupech, ani překročením již dosažené úrovně. Přesto je možné mluvit o pozitivech. Kromě zkušených kolektivů, jako plzeňský Žumbera, M+M Hranice, Jezírko Plzeň, plzeňské Propadlo a Podivilo ažažAš, se objevili úplní nováčkové, divadelní soubor Osada z Horní Břízy a přeštický Úhlavan. V obou souborech tvoří většinu mladí lidé. Ti jsou příslibem, že se kolektivy poučí ze začátečnických chyb a budou hledat cestu od reprodukce textu k objevování zázraků herecké autenticity a divadelního výrazu. Doplňování ansámblu hereckým dorostem je ale charakteristické i pro všechny soubory s dlouholetou tradicí.
Základní problémy, ze kterých se odvíjely všechny ostatní, způsobily dramatické texty. Problematická předloha poškodila zejména začínající soubory. Osada z Horní Břízy zvolila hru Jaroslava Koloděje Jak se peklo zadlužilo a co všechno z toho bylo, kde jakási barvotisková pohlednice z pekla zcela rezignovala na utřídění morálních hodnot.Vesnické pohádce Vladimíra Kábrta, kterou si zvolily Přeštice, nechyběly vděčné komediální výstupy, ale souboj dobra a zla byl veden na základě náhody, ne logické kauzality. Text Vesnické pohádky má ale kvalitní základ, který by stál za dopracování.
Zkušené soubory volily bez výjimky autory z vlastních řad. Pohádky sice neoslňovaly literárními kvalitami, ale respektovaly základní myšlenku a hlavně – vznikaly s představou a potřeb souboru. Ladislav Synek použil pro Barboroviny pohádku B.Němcové Chytrá horákyně; Podivilo ažažAš přineslo příběh Popelky a režisérka Dáša Marovičová z Propadla přepsala a písničkami doplnila pohádku o Kouzelném flašinetu. Oporu v klasické předloze by měl více hledat Jaroslav Pára z plzeňského Jezírka, protože v jeho Čarodějce na vdávání poněkud absentuje nosná myšlenka. Vratislav Mikan ze souboru M+M Hranice napsal milý scénář o Čertovi a kupci Seberádovi, kde by stála za dopracování linie Seberádovy proměny.
Myšlenková neujasněnost, nevýraznost základního konfliktu a plochost dramatických postav v literárních předlohách, zapříčinily nejčastější chyby v jevištní interpretaci. Divadelní soubor Žumbera předvedl v Barborovinách poměrně herecky vyrovnané, ale rytmicky zcela nezvládnuté představení. Díky tomu, že režisérka Kovaříková, byla současně představitelkou obtížné role bystré a temperamentní Barbory, ztížila si objektivní pohled na celek inscenace. Výtvarná složka herce spíše handicapovala, než aby jim pomáhala. Režisérka Eva Zajícová z divadelního souboru Osada/Horní Bříza prokázala talent v inscenaci Jak se peklo zadlužilo a co všechno z toho bylo spíše v použití hudební složky (cena) než ve vypracování hereckých kreací a jevištního aranžmá. Ani zkušený Jaroslav Pára tentokrát nepotvrdil, že umí zvládnout herce, čas a prostor. Nezkušený soubor Úhlavan z Přeštic si ztížil práci tím, že režisér Ludvík Pouza hrál současně klíčovou postavu Mlynáře. Soubor zasadil děj do půvabné, pečlivě vypracované malované kulisy, ale neporadil si se zásadními chybami – chaotickém pohybu po jevišti, gestikulační ilustrací postav a dlouhými pauzami. Vzhledem k muzikantským schopnostem členů souboru by měl v budoucnu režisér využít zpěvu k vyplnění hluchého přestavbového času. Také režisér Vratislav Mikan nepotvrdil , že dokáže členy souboru Podivividlo ažažAš vyprovokovat k mimořádné souhře a citlivým hereckým výkonům. V pohádce O Popelce jemnost projevu nahradila intenzita. Milé bylo použití reálných zvuků. Daleko invenčněji si Vratislav Mikan (cena za herecký výkon i režii) vedl v inscenaci vlastního textu Čert a kupec Seberád v mateřském souboru M+M Hranice. Příběh o nepoctivci, který se díky pekelnému nebezpečí polepší, přináší pro děti cenné podněty, ale za úvahu stojí pregnantnější dopracování Seberádova morálního dozrání. Dobré skutky přinášejí radost a je možné ukázat, jak radost může člověku zachutnat a přirozeně tím změnit jeho život. V této inscenaci nevadí že je Mikan režisér a současně představitel postavy kupce Seberáda. Má pouze jednoho spoluhráče a tím je jeho dcera Petra Nováková v rolích čertice Salamandry a skřítka Poradílka (loutka). Při představení v Radnicích Petra na jevišti omdlela a druhou půlku odehrála pohotově její sestra Kateřina, přestože je ve čtvrtém měsíci těhotenství (získaly společnou cenu za herecký výkon). Interpreti hrají postavy s energií a autenticitou, ze které občas vystupují, aby se staly komentátory příběhu. Rozehrává se mile bezprostřední komunikace s dětmi. Vratislav Mikan opět přesvědčil, že je nejen dobrý herec, ale současně i zpěvák a kytarista. Jednoduchý paraván, který připomíná kramářskou ceduli, slouží jako variabilní hrací prostor. Představení je tak sehráno v jednom tahu, bez  ztrátového času na přestavby.
Přehlídku zakončilo představení O kouzelném flašinetu divadelního souboru Propadlo z Plzně. Jednoduchý příběh o vítězství lásky nad úskoky a překážkami je působivě doplněn živou hudbou. Zejména Míra Urban v komentátorské roli Flašinetáře (cena za herecký výkon) přesvědčil, že je nejen zkušený herec, ale i příjemný zpěvák. Režisérka Dáša Marovičová dokázala, že péče o pregnantní jevištní řeč se vyplácí; poněkud ale chybělo stylové utřídění hereckých prostředků. Některé výkony postrádaly silnější vnitřní náboj. K těm nejvitálnějším patřily herecké kreace Yvetty Ollariová a Míši Pelcová v komediálních rolích čarodějnic Jágy a Ságy (obě získaly cenu za herecký výkon). Interpretky vytvořily kompaktní dvojici, aniž by oslabily osobitost každé z nich. Abstraktní scéna umožňovala plynulý chod děje; přesto chvílemi tempo rytmus pokulhával. Předpokládá se, že režisérka bude nadále pracovat na stylové kompatibilitě.
Na národní přehlídku Popelka Rakovník jsou doporučeny inscenace O kouzelném flašinetu a Čert a kupec Seberád.
Hold je nutné složit organizátorům Radnického dráčka a dětskému publiku. Přesto, že jsou Radnice malé město, všechna představení byla dobře navštívena. Děti byly pozorné a s chutí se zúčastňovaly pro ně připravené ankety o nejlepší pohádkovou postavu.
 
Marie Caltová
 
Děkujeme za vaší návštěvu