OCHOTNÍCI-ZC

Web o životě ochotnických divadel v regionu

AKTUALITY

Soubor D3 Karlovy Vary se chystá na "padesátku"

Divadelnímu studiu D3, občanskému sdružení Karlovy Vary se pomalu blíží oslavy padesátého výročí existence – bylo založeno v listopadu 1961. V životě člověka je padesátka obdobím největší zralosti, kdy se zbavuje iluzí o tom, jak by měl svět kolem něj vypadat, a smiřuje se s tím, jak skutečně vypadá, a zároveň sklízí plody svého životního konání. V Déčku se v této souvislosti neodehrávají žádné revoluce, žádné výrazné převraty, ale soubor se pokouší i nadále o to, co je v divadle nejpodstatnější – a sice o službu divákům.
    Loňská sezóna byla – a to navzdory tomu, že jsme neuvedli na naší domovské scéně Husovka žádnou premiéru titulu „plnokrevného“ - tedy celovečerního,  sezónou velmi aktivní. Na repertoáru jsme měli Drdovy „Hrátky s čertem“ (premiéra leden 2008), Turriniho „Nejbláznivější den“ (premiéra červen 2008), Přidalovu aktovku „Pěnkava s Loutnou“ (premiéra březen 2006) a program „Mikulášské“, který se hrál téměř deset let pokaždé v čase předvánočním.
    S „Mikulášskou“ jsme se o Vánocích 2008 rozloučili. Hráli jsme ji dlouho, a tak jsme se rozhodli, že musíme náš repertoár v tomto ohledu inovovat. Dramaturgie souboru ve spolupráci s režiséry na tom zapracovala a již tento rok chystáme program nový.    
S „Hrátkami s čertem“ jsme, kromě pravidelného reprízování na Husovce, navštívili festival v Krásně; kromě toho, že soubor měl čas probrat i věci mimodivadelní, zhlédli jsme tam zábavnou úpravu „Mrazíka“ místního souboru.
    S „Nejbláznivějším dnem“ (neboli s „Figarem“, jak mu důvěrně říkáme) jsme se v březnu 2009 zúčastnili přehlídky v Horažďovicích a postoupili na Divadelní Děčín, předstupeň Hronova. Navzdory tomu, že na Jiráskův Hronov jsme nebyli vybráni, bylo velmi podnětné pohovořit s porotou a z festivalových novin se dozvědět, co si o našem představení myslí diváci. (Například: "D3 z Varů mě mile překvapila, a to hned několikrát. Povedlo se jí udržet v hledišti, kde sedělo velmi rozdílné středoškolské publikum, celkem dobrou náladu po celých 80 minut. Povedlo se udržet i mou pozornost, a to nepatřím k milovníkům intrik, zvláště těch v parukách. Hrabě i jeho choť žili věrohodně bezcitný život, skvělý byl Bazilus - typ našeptávače, kteří jsou nesmrtelní...") Tato jedenáctá režijní práce Aničky Ratajské svědčí o tom, že kostýmové komedie, jež v sobě obsahují výrazné sdělení, jsou její doménou (vzpomeňme na „Mor“ před pěti lety).
    S „Hrátkami“ a „Figarem“ jsme se v dubnu 2009 rozjeli také do moravských Křenovic – se souborem dobrovolných hasiček, které uvádějí pozoruhodnou jevištní úpravu Formanova filmu „Hoří, má panenko“, jsme se skamarádili na přehlídce vesnických souborů ve Vysokém nad Jizerou. Hráli jsme v nedalekém Kojetíně, v Křenovicích jsme jedli, pili, hodovali a nakonec absolvovali výlet do Kroměříže na zámek a do vinných


sklepů. Bohužel záměr pozvat hasičky do Karlových Varů na podzim, kdy je zde nejkrásněji, ztroskotal kvůli jejich velkému pracovnímu vytížení.
    Jedinou premiérou, uvedenou v poslední sezóně na Husovce, je jednoaktovka Michela de Ghelderode „Tři herci, jedno drama“ (konala se v březnu 2009); po několikaleté přestávce se k režii odhodlal Petr Richter. Malý tvar o životě, smrti, šmíře a umění obvykle hrajeme v jednom večeru s „Pěnkavou s Loutnou“. S Ghelderodem jsme se zúčastnili přehlídky jednoaktových her (zároveň jsme byli hrdými pořadateli přehlídky – přebíráme její organizaci od plzeňských kolegů) a postoupili jsme jako druzí doporučení (první doporučení obdrželo divadlo Dagmar s vynikající groteskou „Sbal psa a vypadni“). V současné době očekáváme, zda nás pozvou na celostátní klání Zbraslavská aktovka v listopadu 2009.
    V Déčku se v minulé sezóně také začali hlásit o slovo mladší členové. Eliška Huberová si k režii vybrala Gersheho titul „Motýli“ – bohužel kvůli problémům se zaneprázdněnými kolegy jsme museli zkoušení po dvou měsících přerušit. O něco lépe se dařilo kolegovi Tomáši Braunreiterovi – scénické čtení hry Petra Kolečka „Láska, vole“ se ve spolupráci se spřáteleným souborem BezDirky a Divadlem Dagmar konalo na scéně „L“ nikoli jednou, jak bylo plánováno, ale pro velký úspěch hned dvakrát.
    O prázdninách soubor, jako každoročně, vyrazil na vagantové putování, tentokrát na Vysočinu. Úpravu pohádky Zdeňka Šmída „Jak se medvědici stýskalo“ režíroval Petr Richter, hrálo se třikrát pro asi 300 diváků, a to na táborech, v domově důchodců a na hradě.
    Od září se D3 bude věnovat zkoušení hry Vlastimila Pešky „Betlém aneb Komedie o narození Ježíška“ – počítáme s tím, že tento titul nahradí „Mikulášskou“ a budeme jej uvádět každoročně v čase předvánočním. V listopadu snad budeme pokračovat v tradici scénických čtení a uvedeme vynikající hru Viliama Klimáčka „Komunismus“ (probíhají jednání o autorská práva). V prosinci začneme zkoušet titul další, který dosud není upřesněn – do souboru totiž dorazili noví herečtí adepti, a tak musíme původní dramaturgický záměr trochu korigovat.
    Od září 2009 dochází také k organizačním změnám – na Husovce bude sídlit nikoli pouze D3, ale také Klub Paderewski, Divadlo v patře a Hudební divadlo Libora Baláka. Doufáme, že rozšíření repertoáru Husovky povede k přílivu diváků a že s kolegy dobře vyjdeme. Zdá se, že putování k padesátce D3, jejíž oslavy začínáme promýšlet a organizovat již teď, nebude stařecky unavené, leč zrale nadšené a pro nás i diváky přínosné a zábavné…                          Petra Kohutová 
   
Žádné komentáře
 
Děkujeme za vaší návštěvu