OCHOTNÍCI-ZC

Web o životě ochotnických divadel v regionu

AKTUALITY

Ocenění udělená na XXVIII. Západočeské přehlídce v Horažďovicích 13. 3. 2011

Na návrh odborné poroty udělili pořadatelé tato ocenění:
Čestná uznání za herecký výkon
Martinu Petrusovi  za roli Kena Gormana  v inscenaci N.Simona Řeči souboru Tyjátr Horažďovice
Vladimíru Šlechtovi  za roli Lennyho Ganze  v inscenaci N.Simona  Řeči souboru Tyjátr Horažďovice
Radku Nakládalovi za roli Limonádového Joa v inscenaci J.Brdečky Limonádový Joe Sušického divadelního spolku Schody
Jaroslavu Weinlichovi za roli Arlecchina v inscenaci C.Goldoniho Treperendy Divadelního souboru D 3 Karlovy Vary
Luboši Štěpánovi za roli Beppa v inscenaci C.Goldoniho Treperendy Divadelního souboru D 3 Karlovy Vary
Elišce Huberové za roli Catte v inscenaci C.Goldoniho Treperendy Divadelního souboru D 3 Karlovy Vary
Martinu Sobotkovi za roli Charlese Condomina v inscenaci N. Cowarda Rozmarný duch souboru Rozmarýn Dobřany
Čestné  uznání
Karlu Šťastnému  za režii inscenace N.Simona  Řeči souboru Tyjátr Horažďovice
Zuzaně Baierlové-Navrátilové za osobní přínos k obnovení činnosti divadelního souboru v Sušici
Zvláštní čestné uznání
Anně Chocové, nejmladší účastnici přehlídky za příslib talentu v v inscenaci J.Brdečky Limonádový Joe Sušického divadelního spolku Schody
Ceny za herecký výkon
Lence Štěpáníkové za roli Chris Gormanové v inscenaci N.Simona Řeči souboru Tyjátr Horažďovice
Haně Frankové za roli Bernardy v incenaci F.G.Lorcy: Dům Bernardy A. souboru Evrybáby a Hosté Plzeň
Marii Mušce Chmelíkové za roli  Marjy L. Podsekalnikovové v inscenaci Nikolaje Erdmana Sebevrah souboru Divadlo Jako host Plzeň
Adéle Lučanské za roli Tonádo Lou v inscenaci J.Brdečky Limonádový Joe Sušického divadelního spolku Schody
Jolaně Zacharové za roli Odetty v inscenaci Jacguese Jean Della, Gorale Sibleyrase  Ať žije Bouchon! souboru Podividlo ažaž Aš
Josefu Drápalovi za roli Penzisty v inscenaci J. Jílka Procházka růžovým sadem Divadelního spolku Jezírko Plzeň
Cena
Michalu Cábovi a spol. za hudbu v incenaci F.G.Lorcy: Dům Bernardy A. souboru Evrybáby a Hosté Plzeň
Gabriele Vaškové za dramaturgii a úpravu inscenace  Nikolaje Erdmana Sebevrah souboru Divadlo Jako host Plzeň
Sušickému divadelnímu spolku Schody za hudební složku v inscenaci J.Brdečky Limonádový Joe
Jiřímu Hniličkovi za scénu k inscenaci C.Goldoniho Treperendy Divadelního souboru D 3 Karlovy Vary
Lence Bloudkové za kostýmy k inscenaci C.Goldoniho Treperendy Divadelního souboru D 3 Karlovy Vary
Cena diváka
Divadelnímu spolku Jezírko za inscenaci J.Jílka Procházka růžovým sadem
Hlavní cena
Divadelnímu souboru Tyjátr Horažďovice za inscenaci N.Simona Řeči
Na národní přehlídku DIVADELNÍ DĚČÍN 2011 doporučena inscenace
Divadelního souboru Tyjátr Horažďovice s  inscenací N.Simona Řeči

Nový příspěvek

presticka-aktovka_TI

Svaz českých divadelních ochotníků (SČDO) ve spolupráci s MKZ Horšovský Týn  uspořádal právě o uplynulém víkendu 12. 2. 2011 v Horšovském Týně Západočeskou oblastní přehlídku monologů a dialogů.

„Letos se koná již po jedenácté,“ připomněl vedoucí horšovskotýnského divadelního souboru Václav Kuneš. V dopolední části se představili nejmladší adepti herectví v dětské soutěži Kandrdásek.

Vítězství a postup na březnovou národní přehlídku v Brandýse nad Labem si v kategorii 11 – 13 let odnesla Anna Kocmánková ze ZUŠ Domažlice za monolog Jany ze hry Sestra. Do Brandýsa se vydá i stříbrná Petra Neubauerová ze ZUŠ Holýšov, která ztvárnila postavu dívky ze hry Africké pohádky.

Mezi staršími účinkujícími v kategorii 16 – 18 let zvítězila Tereza Paidarová ze ZUŠ Domažlice s monologem z vlastní autorské dílny. Druhým místem si postup na národní přehlídku zajistila Martina Bečvářová z Divadelního spolku Klášterec n /O. Předvedla postavu Cécilie ze hry Nebezpečné známosti.

V soutěži Pohárek SČDO v mužské kategorii zvítězil monolog ze hry Rozhovory v podání Vladimira Benderskiho z karlovarského divadla Dagmar. Mezi ženami porotu nejvíc zaujala Kristýna Mothejzíková z domácího ochotnického souboru při MKZ Horšovský Týn ztvárněním postavy Helenky ze hry Hrdý Budžes. Horšovskotýnský divadelní ochotnický soubor získal první místo i v kategorii dialogů díky Haně Žákové a Janu Večeřovi. Zahráli dialog Valmonta a Markýzy ze hry Nebezpečné vztahy.

„Všichni postoupili na národní přehlídku Pohárku SČDO ve Velké Bystřici u Olomouce, která se bude konat v dubnu,“ doplnila ředitelka pořádající MKZ Leona Císlerová. Porota doporučila na postup do Velké Bystřice i stříbrnou v kategorii monologů Soňu Kratochvílovou ze souboru AMCETH za ztvárnění postavy Jitky ze hry Markýza.

Sobotní herecký maraton vyvrcholil dvěmi představeními divadla jednoho herce v podání Vladimira Benderskiho a Marie Robové. Oba byli oceněni diplomem a postupem na krajské kolo přehlídky divadla jednoho herce.

Josef Babor - Domažlický deník
www.domazlicky.denik.cz

Členové domažlického ochotného divadelnického spolku Karel jsou ochotní ke všemu.
Ochotnických spolků je na Domažlicku devět. Některé mají již dlouholetou tradici, jiné vznikly teprve nedávno. Dnes se podíváme na zoubek domažlickému ochotnému divadelnickému spolku Karel.

Karel vznikl v roce 2004, působí pod MKS Domažlice a v současné době má dvanáct členů, jimiž jsou Emil Hofman, Zbyněk Altmann, Jaroslav Chloupek, Jaroslav Jiřinec, Josef Kuneš, Igor Šlechta, Tereza Poorová, Jana Janečková, Jaroslava Šťastná, Jitka Hartlová a Věra Dojčarová. Zasloužilými členy v záloze pak Kamil Jindřich, Tereza Pluháčková, Jan Šturma a Gabriela Černá.


První, i když spíše nultou hrou Karla byly Dalskabáty hříšná ves aneb Covynatopanedrda. Další hry – Kterak Kája Mařík do světa odešel aneb Cesta kolem světa za cca 80 let, Klárko, ukliď ten svinčík, Bitva na Kozinovo poli o domažlický ležák, Růženka Šípková či Rigor Mortis už byly zcela vlastní. Členové Karla se mohou podepsat i pod vánoční zpěvohru s názvem Vypečená vánoční suita.

V budoucnu nás možná Karel potěší hned dvěma novými projekty. Jedním z nich, na kterém již pracuje, je maloměstská absurdní komedie. Druhým projektem by měla být hra ze současnosti o starých chodských právech. Její premiéru bychom mohli vidět už letos na podzim.

Helena Bauerová - Domažlický deník
www.domazlicky.denik.cz

Emil Hofman e přesvědčen, že i to, co se na jevišti nepovede, patří k divadlu.

Domažlice – Členem, režisérem a autorem her domažlického ochotného divadelnického spolku Karel je Emil Hofman.

Kdy přesně Karel vznikl?

Asi se očekává odpověď, že Karel vznikl 15.října v 19.21 hodin někdy začátkem 21. století a impulzem byla konjunkce Saturnu s raketoplánem Atlantis. Pravda je ale taková, že Karel vznikl někdy na podzim roku 2004. Přesně už si asi nikdo nevzpomene, kdy to bylo.


Proč jste si dali do názvu ochotný?
Náš úplný název je Ochotný divadelnický spolek Karel. Zkráceně ODS Karel a naším cílem je, aby do roku 2133 každý občan naší krásné vlasti po vyslovení oné zkratky automaticky doplnil – Karel. Nejdříve bych asi měl vysvětlit proč vůbec Karel. Protože nedokážeme přesně určit, kdy náš soubor vznikl, nemá tedy kdy slavit narozeniny. Proto jsme ho pojmenovali Karel, aby mohl slavit alespoň svátek. Původně jsme mu chtěli dát jméno Oskar, ale ten slaví svátek 1. srpna, a tou dobu jsou všichni členové na dovolených a tak by svůj svátek musel slavit sám. Proto zvítězil Karel, který má svátek 4.listopadu. A proč Ochotný Divadelnický? No prostě proto, že nechceme být Ochotnický a nejsme Divadelní.


Jaký žánr je vám nejbližší a proč?
Nejbližší je nám určitě klasická antická tragédie. Sofoklés kdysi prohlásil: „Antigona je jako podprsenka“. A protože košile je bližší než kabát, ale podprsenka je úplně nejbližší, je naprosto zřejmé, že nám musí být nejbližší antická tragédie. Doufám, že kdo viděl některou z našich her, o tom nepochybuje.

Kde berete inspiraci a kdo všechno se na tvorbě nových her podílí?
Inspiraci bereme, kde se dá, a když se někde nedá, tak bereme jinde. I když největší část her píšu já, není to tak, že bych jednoho dne předložil definitivní verzi scénáře. Na tvorbě každé hry se podílí všichni členové, ať už na začátku různými nápady, tak na konci kritickými připomínkami k finální verzi. Přesto je třeba vyzvednout ty, kteří nějakou část napíšou. A to jsou Zbyněk Altmann, Igor Šlechta a Jaroslav Chloupek. Součástí většiny našich her jsou vlastní písničky, nemohu zapomenout na autory hudby, kterými jsou zpočátku Patrik Zuber a nyní Josef Kuneš.


Kterou hru máte jako soubor nejraději?
Doufám, že soubor má vždy nejraději hru současnou a já jako autor vždy tu budoucí.


Kterou jste odehráli v největším počtu?
Růženku Šípkovou, ale Rigor Mortis stále ještě hrajeme, tak možná Růženku překonáme.


Kde všude vystupujete?
Hrajeme všude, kde nás někdo chce pořádat a je ochoten nám za naše vystoupení dát aspoň skývu chleba a trochu té soli na přilepšenou. Hrajeme hlavně po okrese snad ve všech městečkách s výjimkou Staňkova, vlastně Bulharska. A následující čtyři roky tam ani hrát nebudeme, ledaže bychom tam hráli „napůl“. Hrajeme i v několika vesnicích jako Černíkov, Milavče a Osvračín. Mimo okres zajíždíme s každou hrou do Tachova a do plzeňského divadla Dialog.


Kdo vyrábí kulisy, kostýmy, kdo se stará o líčení herců? Je někdo, koho divák nevidí, ale bez něhož by představení nefungovalo?
Není nikdo takový, kdo by se staral o zázemí a divák by ho neviděl. Kulisy a většinu rekvizit vyrábí Igor Šlechta a toho divák na jevišti rozhodně uvidí a nepřehlédne.


Z čeho máte vy, jako rejža, největší strach?
Já z ničeho strach nemám. Že se na jevišti něco nepovede, to patří k divadlu. V každém hledišti sedí dva druhy diváků. Ti, kteří se přišli bavit, a ti, kteří se přišli ujistit, že jsme břídilové. Ať se tedy něco povede či nepovede, jedna část diváků je vždy uspokojena a o to nám jde především.


Neplánujete se zúčastnit nějaké přehlídky či soutěže ochotnických divadel?
Neplánujeme. My děláme autorské divadlo a hlavní pro nás je obsah a forma je až na druhém místě. Na ochotnických soutěžích se ale hodnotí právě forma, proto Karel není ochotnický spolek a nepatří na ochotnické soutěže. Kdyby existoval přehlídka autorských divadel, tak bychom o tom určitě uvažovali, žádnou takovou jsme zatím nenašli.

Chybí vám nějaká věkovka či typ herců?
Nechybí. Protože jsme autorské divadlo, píšeme si role vlastně na tělo. I když vlastně ano. Chybí nám mrcha. Naše herečky mají asi nějaký blok, ale zahrát opravdu zlou zákeřnou mrchu jim vážně nejde.


Přibíráte nové talentované členy?
Ne! Přibíráme jen staré netalentované. Nejsme žádná uzavřená sekta. Kdokoliv komu se líbí, co děláme a chtěl by to dělat s námi, se může přidat. Tady bych zdůraznil to, že nás musí uchazeč o členství znát. Jako odstrašující příklad uvádím kluka, který s námi chtěl hrát a zřejmě se domníval, že provozujeme divadlo. Poté co s námi absolvoval jednu zkoušku a následné posezení v krčmě U Meluzíny, přestal zvedat telefon, odpovídat na e-mail a podle posledních zpráv byl viděn v Austrálii jako zástupce vedoucího klokaního stáda.


Čím jsou herci vašeho spolku v civilu?
Až do teď jsem si myslel, že není žádná typická karlovská profese. Ale když se nad tím zamýšlím, tak polovina souboru je buď učitelem nebo pracuje ve zdravotnictví. A i v té druhé polovině jsou běžná povolání, takže například profesionálního basketbalistu nebo kapitánku zaoceánské lodi u nás nenajdete.


Kolik času potřebujete na nazkoušení nové hry?
Ať máme na nazkoušení času kolik chceme, vždy opravdu zkoušíme až dva měsíce před premiérou. To je doba, kdy herci začínají znát svůj text , tedy kromě Igora Šlechty, který roli umí od první zkoušky. Tou dobou začínáme mít první kulisy a rekvizity. Zkoušky jsou také tou dobou častější, zpravidla dvakrát týdně, i když já se zúčastňuji jen té nedělní, protože přes týden jsem pracovně mimo území ČR.


Zažili jste nějaký společný divadelní trapas nebo zklamání ?
Zklamání určitě byla, ale já je používám jen k tomu, abych se z nich poučil a pak na ně rychle zapomněl. Můžu se ale pochlubit jedním osobním divadelním trapasem. Protože v Karlovi zásadně nepoužíváme nápovědu, stane se občas každému z nás, že má okno a musí zaimprovizovat. Mně se ale v Dalskabátech povedlo něco excelentního. Měl jsem tam dva dlouhé monology, jeden na začátku a druhý před koncem a mně se povedlo začít suverénně tím druhým. Opravdu mě polil studený pot, když jsem zjistil, že už asi minutu divákům povídám o událostech, které se ještě nestaly a o postavách, které se na scéně ještě ani neobjevily. Nějak jsem se z toho vylhal, ale sotva jsem odešel z jeviště, nevěděl jsem jak se mi to povedlo.

Helena Bauerová - Domažlický deník
www.domazlicky.denik.cz

Západočeská oblastní přehlídka Pohárek SČDO, Kandrdásek SČDO Svazu ochotnických divadel

Kultura | Kino HT
12. února 2011 | sobota (10.00)

Soutěž - monology a dialogy
Kandrdásek - děti a mládež od 10.00 hodin
Dramatizace příběhu "Malá čarodějnice" - v podání Dětského divadelního ochotnického souboru pod vedením manželů Lahodových od 13.00 hodin
Pohárek SČDO - dospělí od 13.00 hodin
Divadlo jednoho herce
Vladimír Benderski (Divadlo Dagmar, Karlovy Vary) "Tango s Avidanem" od 15.00 hodin
Marie Robová (Spolek div. ochotníků Kolár, Strašín) "Caesar a Drana" od 16.30 hodin

Hostouň - Místní ochotníci nacvičují druhou premiéru po obnovení činnosti.

 
Vedoucí hostouňských ochotníků Milan Lešek.

Klasickou hru Vojnarka od Aloise Jiráska v těchto týdnech nacvičují hostouňští ochotníci. 16. dubna je čeká premiéra, druhá od znovuobnovení divadelního souboru Kozina v roce 2009.

„Tou první byla vloni hra Jiřího Hubače Dům na nebesích,“ připomněl vedoucí souboru a zároveň režisér Milan Lešek. Ve městě působili ochotníci v letech 1947 – 1996. Poté několik členů přešlo do poběžovického divadelního souboru.

„Působil jsem tam i já, ale vždycky jsem toužil pokračovat s ochotníky v Hostouni,“ uvedl Lešek. Jeho záměr se zdařil, znovuobnovený soubor v dvanáctičlenné sestavě vstoupil do druhé sezony.

„Zkoušíme dvakrát týdně, na středeční zkoušce jsem musel herce pochválit, hra už začíná mít grády,“ pochvaloval si Lešek. Stínem na činnosti souboru je nezájem mladých o časově náročný koníček.

„Potřebovali bychom soubor omladit. Teď se nám přihlásila mladá dáma z Bělé, ve Vojnarce už zkouší malou roli,“ dodal šéf ochotníků.

Členové souboru kromě hraní zajišťují i výrobu kulis, inspici, nápovědu a technické práce (osvětlení, zvuk). Navazují na silnou éru hostouňských ochotníků, která gradovala v roce 1988 vítězstvím na západočeské přehlídce Žlutické léto. Hostouňští tam triumfovali inscenací Hubačovy hry Generálka.

Článek byl převzat z Domažlického deníku. www.domazlicky.denik.cz.

1  
..  
8  
9  
10  
11  
12  
..  
20  
..  
26  
 
Děkujeme za vaší návštěvu