OCHOTNÍCI-ZC

Web o životě ochotnických divadel v regionu

HISTORIE DIVADLA

Úvodem

Pojďme a oprašme truhly plné scénářů a otevřme krabice, na jejich dně se schovávají dnes již zažloutlé fotografie připomínají staré časy ochotnického divadla. Prohlédněme si jména na plakátech, které se vší slávou tenkrát zvaly obecenstvo do sálů hostinců k jednomu z mála druhů zábavy té doby.  Pojďme si společně prolistovat obecní kroniky a stará alba a zavzpomínat na ty, kteří se nás v minulosti snažili rozveselit a nebo rozplakat z prken, která znamenají svět. Pojďme přiblížit minulost i současnost ochotnických spolků na Šumavě a v Pošumaví. Ochotníci si stejně jako muzikanti a mnohé další profese či spolky, zajisté právem zaslouží naši pozornost. Vždyť ochotnickými spolky prošly desítky herců, režisérů i technického personálu.

Náš kraj je krajem venkovským, a tak se veškerá místní kultura odehrávala kolem školy a hospody. Mezi největší propagátory ochotnického divadla patřili tedy jak studenti, tak učitelé. Do zdejšího kraje zajíždělo velké množství kočovných divadelních společností a jejich produkce přispívala nemalou měrou k vytváření poměrně kladného vztahu zdejšího obyvatelstva k divadlu. Zdejší lidé měli k podobným činnostem vřelý vztah také proto, že se snažili udržovat různé tradice našich předků, mezi kterými byly masopusty, dožínky, staročeské máje, velikonoční zvyky a mnohé další, které byly postaveny na scénkách a výjevech. Významným krokem pro činnost všech spolků bylo schválení spolčovacího zákona v roce 1867.

Od tohoto roku se v lidu místním začalo stále více probouzet národní uvědomění a hrdost. Ve snaze svobodně žít a spolčovat se, začaly vznikat různé čtenářské, zpěvácké, hasičské a samozřejmě i ochotnické spolky, které plnily hlavně poslání kulturní a zábavné. Lidé se snažili prosazovat vlastenectví.

Převážná část repertoáru místních ochotnických divadel tvořily na konci 19. a na počátku 20. století pořady operetní a kabaretní. V činohře dávali herci přednost původním domácím dramatům a veselohrám. Lidé se chtěli bavit, zapomínat na bídu a utrpení. Asi nejčilejší rozvoj divadla zaznamenala dvacátá až třicátá léta dvacátého století. Dalšímu rozvoji této činnosti zabránila 1. Světová válka. Po jejím skončení byla ale řada spolků znovu obnovena.

Zápisky z obecních kronik i knih spolků, působících na Šumavě a Klatovsku hovoří také o tom, že v některých místech vedle sebe existovalo třeba hned několik spolků, které si, stejně jako všude jinde, vzájemně konkurovaly a sváděly boj o diváky. Ochotníci si na mnohých místech budovali svá jeviště a stálé scény v sálech hostinců, ale i v přírodě. Svá jeviště půjčovali za poplatky ostatním souborům, ale i těm přespolním. Podobné to bylo s výrobou kulis či půjčováním kostýmů a rekvizit. Divadelní představení i taneční zábavy byly hlavním příjmem těchto seskupení.

Dodnes mezi námi žijí pamětníci, kteří na dávné doby čilých spolků mohou vzpomínat. Ochotnická divadla plnila sály do posledních míst. Šenkýři často nestačili narážet sudy a rozlévat malinovky. Byla to jiná doba.

Ochotníci se museli často ve své činnosti i přebohaté historii potýkat s různými překážkami, a to nejen ekonomickými, ale i ideologickými. Řada souborů pod jejich tíhou svoji existenci ukončila, jiné se rozešly z důvodů vnitřních rozepří a krizí. Přesto veškerá činnost všech lidí, kteří divadlo dělali pro zábavu a odreagování se od každodenních starostí, psala důležité kapitoly našich regionálních dějin.

Významnou tečkou za existencí a slávou některých souborů udělala bezesporu druhá světová válka, díky které zanikla velká řada dalších spolků, a to nejen těch divadelních, které po roce 1945 již svoji činnost neobnovily. Pokud snad někde tradice vydržely až do roku 1990, příchod posledního desetiletí dvacátého století udělal mnohde čáru přes rozpočet. S možností podnikání a cestování se lidé začali věnovat jiným zájmům a divadlo i jiné zažité tradice začaly ustupovat. Přesto tu jsou opět lidé, kteří znovu zaseli semínko obnovy tradicí a pustili se, stejně jako jejich předchůdci a minulé generace, do obnovy slávy českého ochotnického divadla. A o tom všem si dnes budeme společně vyprávět.

 

 

 

 

 

 

 
Děkujeme za vaší návštěvu