OCHOTNÍCI-ZC

Web o životě ochotnických divadel v regionu

KLATOVSKO

HRADEŠICE

Divadlo v Hradešicích mělo v minulosti také bohatou tradici, i když vše skončilo krátce po 2. světové válce, kdy soubor vystupoval pod hlavičkou Spolku katolické mládeže. Tradici divadel se v této obci na Horažďovicku podařilo znovu obnovit.

„Mezi vášnivé ochotníky patřila tehdy takřka polovina Hradešic a samozřejmě i moji prarodiče. Bohužel dokumenty zachycující historii divadla mám pouze z let předválečných. Víme třeba, že v roce 1932 se dávala hra Černý kříž v lese a hra Věneček. O rok později to byla hra Na Otavském klepáči aneb Když se prášek vydaří. V roce 1934 ochotníci dávali hru Hely Švehlové Děvče z hor a od stejné autorky Vesničko má pod Šumavou..

Seznam členů spolku v roce 1930 čítal 43 členů. „Obnovit v Hradešicích ochotnické divadlo a navázat na dávnou tradici napadlo mého v současné době již zesnulého kamaráda Jardu Zímu, který mi dal začáteční impuls. Tímto bych mu chtěl poděkovat a doufám, že nás shora sleduje a stále se směje. Sehnal jsem první scénář a obvolal své kamarády. Je pravda, že první reakce některých dnešních výborných herců byla rozpačitá, ale nakonec se dílo podařilo. V hradešickém divadle si do současnosti zahrálo patnáct herců. „Naše divadlo funguje již tři roky. Za tu dobu jsme nastudovali hry Nepožádáš manželky bližního svého, Agentura Drahoušek a nyní hrajeme hru 1 + 1 = 3. Dále jsme nastudovali pro své příznivce dvě estrády, s nimiž jsme vystupovali i ve východních Čechách. Opatřit si kvalitní scénář není jednoduché. Hodně dáme na doporučení našich známých, kteří viděli nějakou zajímavou hru. Zpravidla platí, že musíme přečíst okolo dvaceti scénářů, abychom vybrali hru, která je zajímavá pro celý soubor. Kostýmy si každý obstarává sám. Velkou část naší garderoby tvoří ošacení někoho z rodiny,“ pokračuje mladý principál a dodává, že, hybnou silou jsou v souboru v podstatě všichni. Každý z nás je individualita a každý dává do divadla to nejlepší, čeho je v dané chvíli možné dosáhnout. To jako celek dělá z divadla skvělou partu přátel, a to nás posouvá stále o stupeň výš“.

Věkové rozmezí současného souboru je 19 až 30 let. „Při každém představení zažije člověk nějaký vtípek, který ovšem nejde převyprávět – to se prostě musí vidět. Pokud chcete zažít nějaký náš vtípek, brept, pád, tak vás zvu na naše představení. Pokud bych opravdu měl zapátrat v paměti, tak se mi vybavuje začátek našeho hraní, kdy někteří herci nebyli schopni vyjít na jeviště bez lahve rumu, či demolice kulis Tomášem Vlkem při žárlivé scéně v naší první hře. V neposlední řadě bych také vzpomněl na nalévání fernetu místo čaje při jedné naší estrádě, která se proměnila ve výbornou improvizaci. Naštěstí toto představení trvalo pouze hodinu,“ směje se Soukup.

„K divadlu nás vedla touha spojit lidi, kteří se dokáží bavit a rozdávat radost. A co nám to přináší? Přátelství, smích a v neposlední řadě výborný pocit, když vidíte kladnou reakci publika,“ shodují se ochotníci.

Hradešičtí nežijí jen divadlem. Každým rokem pořádají 25. 12. Hradešický ples ochotnického divadla Venkovský tyjátr D.O.S.M.A.H v Horažďovicích, na který si připravují kompletní program od předtančení až po scénky. Proto na jejich plese můžete vidět improvizované vystoupení Karla Gotta a Darinky, Kachní jezero (Labutí jezero v podání mužů), mužské podání orientálních tanců a mnohé další scénky a kulturní vložky.

„Peníze na svoji činnost sháníme různě, ale na dobrou věc se peníze seženou vždy. Máme i své internetové stránky na adrese: www.dosmah.wz.cz, které se snažíme aktualizovat. Jsme prostě parta přátel, kteří hrají divadlo pro svoji radost, a velice si vážíme toho, že se na nás chodí lidé v tak hojném počtu dívat. Divadlo, to není jen radost a zábava, ale také spousta stráveného času při nacvičování nových her, výrobě kulis a stavění scény. To nás prostě baví a to chceme dělat“ dodal Josef Soukup.

 
Děkujeme za vaší návštěvu