OCHOTNÍCI-ZC

Web o životě ochotnických divadel v regionu

KLATOVSKO

MĚČÍN

Sedmdesátiletá tradice ochotnického divadla v Měčíně zanikla po roce 1968.

Za divadelními ochotníky a jejich bohatou tradici dnes putujeme do Měčína. I zde se totiž do konce šedesátých let aktivně žilo kulturním divadelním životem.

„Nejprve zde působila Jednota divadelních ochotníků, která byla v Měčíně založena už roku 1897. Jejím zakladatelem byl první místní obvodní lékař MUDr. Jan Bočan (nar. 29. listopadu 1865, zemřel 13. června 1912). Po něm vedl spolek zdejší řídící učitel Adolf Šlégl, který v Měčíně působil v letech 1899 – 1904. V roce 1902 byl místopředsedou Josef Mašek ml., jednatelem Matěj Tykal ml. a pokladníkem například Josef Kubík ml.,“ říká současný kronikář města Roman Tykal.

V letech 1897 – 1902 se v Měčíně sehrálo rovných 16 divadelních představení. „Mezi představení, která dosáhla slušné umělecké úrovně, patřily zejména hry Jedenácté přikázání, Vodní družstvo, Strakonický dudák, Bez lásky a jiné. V roce 1901 uspořádala Jednota divadelních ochotníků v Měčíně představení Kříž u potoka od Elišky Peškové dle románu Karoliny Světlé. V představení hostoval člen Spolku divadelních ochotníků Tyl v Klatovech Jan Němejc. U příležitosti sjezdu rodáků, který se konal 15. – 17. srpna 1902, sehrála jednota národní hru ve čtyřech jednáních od F. F. Šamberka Karel Havlíček Borovský,“ pokračuje kronikář města ve výčtu divadelních aktivit tehdejších měčínských ochotníků.

V roce 1919 byl v Měčíně založen Sokol a v roce 1927 také fotbalový sportovní klub. Oba tyto spolky pořádaly od svého založení divadelní představení, zejména pro získání finančních prostředků pro potřeby své zájmové činnosti.

„V letech 1932 – 1945 působil v Měčíně jako ředitel základní školy Václav Dvořák, který organizoval s členy výše zmíněných spolků nastudování různých her se zpěvy. V období 2. světové války pak pod záštitou místní Osvětové besedy. Divadelní představení se tehdy konala každých čtrnáct dní. V roce 1947 sehrál Svaz české mládeže v Měčíně divadelní představení bratří Filipů Bílý člun. S touto hrou hostovali herci i v okolních vesnicích. Výtěžek z těchto představení byl určen na zakoupení nových jesliček pro kostel sv. Mikuláše. V následujícím roce 1948 sehrála tato organizace hru arcibiskupa Josefa Berana V temnotách a hru Její veličenstvo láska. Výtěžek ze všech divadelních představení v Měčíně i v okolí byl věnován na pořízení nových zvonů ve farním kostele.

Po roce 1948 se spojil Sokol a Sportovní klub v jeden spolek s názvem TJ Sokol Měčín a opět pořádal divadelní představení, pod vedením učitele a pozdějšího ředitele měšťanské školy Františka Komance. Tehdy byly uvedeny například hry Sládci a Když hrozny zrají. V roce 1958 byla v Měčíně založena místní pobočka Československého svazu zahrádkářů a ovocnářů. Tento spolek počal hned po svém ustavení také organizovat pořádání divadelních představení. V roce 1959 byla nastudována a uvedena například hra Třetí zvonění. V roce 1961 pak hra Rodinná vojna. V roce 1965 byla zdejšími ochotníky z řad členů TJ Sokol sehrána hra Když ptáčka lapají. Čistý výtěžek byl věnován na výdaje účastníků 3. spartakiády. Po roce 1968 tradice amatérského divadla v Měčíně zcela zanikla. Poslední hrou místních ochotníků byla Madlenka z kovárny,“ doplnil informace Roman Tykal, který informace získal z vyprávění od pamětníků, ze zpravodaje místní farnosti a z časopisu Šumavan.

 

 
Děkujeme za vaší návštěvu