OCHOTNÍCI-ZC

Web o životě ochotnických divadel v regionu

KLATOVSKO

PLÁNICE

   Divadelní soubor byl v Plánici založen  v rámci Sokola roku 1903. Tehdy herci  našli  svoje první zázemí a  jeviště v hostinci  Leopolda Pohanky v dnešním hotelu na náměstí.

Členové sokolská obec v Plánici divadlo hrávali ještě v polovině  30 let.  Každým rokem podle dochovaných záznamů sehráli i  8 divadelních představení.

Roku 1960 dochází k znovuobnovení ochotnické činnosti. Pak ale přišla v roce 1971 derniéra hry Babička a  ochotnický spolek v Plánici na dlouhých 30 let umlkl.

„U obnovy tradice stál tehdejší plánický farář Josef Žák, který s dětmi připravil dětské divadlo, které mělo velký úspěch. Tehdy na jednom společném setkání navrhl, že by bylo moc hezké, kdyby se ve městě divadelní tradice znovu obnovila, a tak v červnu roku 2002 vzniklo nové sdružení ochotníků s názvem: Farní divadelní spolek v Plánici,“ vypráví člen souboru Petr Masný.

Farní spolek  navázal na své předchůdce symbolicky, hrou Babička. Pak následovaly hry O rohaté princezně, Každý něco pro vlast, Neohrožený Mikeš, Poněkud ztracená princezna. V roce 2008 se divadelní spolek představil s veselohrou Poprask na laguně od italského spisovatele Carla Goldoniho. Spolek Poprask na laguně odehrál celkem šestkrát a vždy sklidil velký úspěch.

Za léta své působnosti Farní ochotnický spolek vystřídal na režisérském postě nemálo lidí. První režisér Olga Nejdlová kontrolovala průběh nacvičování již zmíněné Babičky, hned po tomto roce převzal režírování Milan Novák. V čele spolku působil stejně jako jeho předchůdkyně pouhý rok. Až Petr Masný toto roční střídání překonal. Pod jeho vedením byl spolek celé 4 roky.

„K divadlu v Plánici jsem se dostal náhodou. Když jsem žil ve Švýcarsku, pracoval jsem řadu let v jednom profesionálním divadle nejprve jako osvětlovač, pak jako rekviziťák a pak jsem si v několika hrách dokonce zahrál. Měl jsem tedy s divadlem nějaké zkušenosti. A právě proto se na mě pan farář Žák obrátil s tím, abych se také zapojil do obnoveného spolku. Nejprve jsem s ochotnickým divadlem nechtěl nic mít společného, nakonec mi přesvědčili a já mu věnoval kus svého života,“ vzpomíná Masný. Pomyslné žezlo principála však i on předal další generaci a to teprve šestnáctileté Marii Hnojské z Plánice.

I když se vždy představení odehrají během několika týdnů, práce na přípravě hry zabere celý rok.

„Začátkem roku se vybere vhodný divadelní kus, v případě potřeby se upraví scénář, začnou se kreslit návrhy scén a kostýmů. Jakmile se oteplí, vyrábí a malují se kulisy, což zabírá několik měsíců. Ženy zatím šijí kostýmy. V září pak herci začnou pravidelně každou neděli hru zkoušet. Premiéry nových her se pak směřují k pouti sv. Blažeje, což je na přelomu ledna a února, protože plánická farnost je zasvěcena právě svatému Blažeji,“ vypráví Hnojská.

Činnost Farního divadelního spolku ale nekončí u odehrání několika divadelních představení. Mnozí členové se zapojují i do jiných aktivit v rámci farnosti, čímž velkou mírou přispívají k celkovému kulturnímu i společenskému životu v Plánici.

V roce 2008 získal Farní divadelní spolek   své nové zázemí v kulturním domě v Bolešinech.

V roce 2009 měli ochotníci  na repertoáru hru J. K. Tyla Tvrdohlavá žena, se kterým vystupovali i po okolních obcích (např. Újezd u Plánice, Kbel atd.) Toto představení režírovala Marie Hnojská. Byla to její první divadelní režie. Nyní se herci chystají na další pohádku  a to O Vitouškovy a Vendulce.

 

 

 

 

 

 

 
Děkujeme za vaší návštěvu