OCHOTNÍCI-ZC

Web o životě ochotnických divadel v regionu

KLATOVSKO

RABÍ

Divadlo se v obci Rabí hrávalo již v I. polovině 19. století. Písemné doklady o slavné divadelní historii v této obci jsou ale zachovány až od roku 1893. Do té doby nám jako zdroj informací slouží  například román spisovatele Alexandra Berndorfa „ V červáncích a záři našeho národního znovu zrození,“ kde  píše, že rabští ochotníci koupili v roce 1835 od ochotníků kasejovických jeviště, jelikož krajský úřad v Písku zakázal kasejovickým pořádání divadelních her. Ve stejném románu se ještě uvádí, že rabští ochotníci sehráli na hradě Rabí, v bývalé konírně, Tylovu hru „Paličova dcera“ a že v titulní úloze uvedené hry vystoupila Anna Tichá, dcera hostinského z Horažďovic. Tomuto představení byl prý přítomen sám Josef Kajetán Tyl. Tyl se v té době zdržoval v jižních Čechách a dokonce v roce 1845 uvedl v Sušici svoji hru „Paní Marjánka matka pluku“, ve které osobně hrál.

Ochotníci na hradě hráli za hojné účasti diváků v roce 1852 a 1854. Výtěžek z těchto představení darovali rábskému kostelu na nákup mobiliáře.

V září 1862 sehráno bylo dokonce divadlo "Jiříkovo vidění" a to opět na hradě při nějaké slavnosti, za účasti 4 tisíc lidí a krajského hejtmana Jana Trnky a sušického starosty p. Gabriela.

Mnoho záznamů o historii ochotnického divadla v Rabí se nedochovalo. Naštěstí v roce 1953 zapsal své vzpomínky na divadlo bývalý jednatel divadelního spolku Vlastimil v Rabí Jan Jiřík. Z jeho zápisů uložených v Okresním archivu v Klatovech uvádíme následující:“

„Asi hlavní iniciátorkou ochotnického divadla v Rabí před oficiálním založením ochotnického spolku, byla paní Kořená, která byla za mého dětství, jsem narozen roku 1885, babičkou asi osmdesátiletou. Mezi další ochotníky patřila i rodina Přetrhdílová. Také můj otec,  narozený roku 1853 a maminka, narozená roku 1858 byli agilními ochotníky v mladých letech. Paní Kořená  hrála i mužské úlohy a to i v dobách, kdy byla ještě mladou ženou. Dokonce si ve hře „Mlynář a jeho dítě“ zahrála  souchotivého mlynáře. Hodně nadaným hercem byl také Antonín Svítivý, narozený roku 1868, který poprvé vystoupil  na scéně rábského ochotnického divadla v roce 1886 a po dobu následujících 42 let ochotničil a vynikal v úlohách hlavně komických. Antonín Svítivý byl dokonce  jedním z těch, kdo byl podepsán na stanovách spolku „Vlastimil“ v Rabí, který byl založen v roce 1909,“ zavzpomínal Jan Jiřík.

Divadelní spolek „Vlastimil“ v Rabí měl své jeviště  v hostinci Františka Dudy, což dokladuje dochovaná smlouva uzavřená mezi hostinským a divadelním spolkem o tom, že ochotníci budou v jeho hostinci pořádat schůze i valné hromady, divadla i plesy. Hostinský se totiž na počátku dvacátých let dvacátého století rozhodl vybudovat moderní sál s velkým jevištěm. Ochotníci proto staré jeviště rozebrali a prodaly za 500 korun Sboru dobrovolných hasičů do Velenov.  Nové jeviště bylo i s kulisamy objednáno u firmy Arnošt Polášek v Kyjově na Moravě za 5500 korun. Stejné jeviště si pořídili i ochotníci v obci Rozsedly. První hrou na novém jevišti byl kus „Vojnarka“ od Aloise Jiráska.

Podle kroniky obce Rabí víme i další kusé informace. Víme jen, že v březnu 1931 sehrál spolek „Vlastimil“  hru "Krakonošova medecina" pod režijním vedením Antonína Veselého. O rok později  se stal předsedou spolku Ferdinand Duda, režisérem byl pan Čeněk Klivan, správce pošt.úřadu v Rabí a členem Jan Jiřík, vrchní strážmistr. V roce 1933 byly ochotníky sehrány hry "Budětická paní"- napsal Čeněk Klivan, "Černí kyrysníci" a "Zrzavá“. V roce 1934 sehrány byly hry "Lešetínský kovář" a "Bývali Čechové". V té době hraje divadlo i  Sokol Rabí hru "Zvíkovský rarášek" a "Strakonický dudák". Ochotníci ročně sehráli 2 premiéry a to i v době 2.světové války. Například  v roce 1942 byla na repertoáru hra "Naši Furianti". V roce 1943 zemřel předseda spolku Ferdinand Duda. V červenci 1943 na pozvání pana Jana Jiříka pohostinsky vystoupil ve hře "Paličova dcera" v roli Valenty i člen činohry ND v Praze Karel Kolár. Režii měl Josef Havel a Jan Jiřík. Událost to byla veliká. Z tohoto představení existuje v kronice i fotografie. Zajímavé třeba je, že odměnou herci Kolárovi za účinkování s místními ochotníky byly 2 vykrmené husy. V roce 1945 sehráli ochotníci v Rabí hru "Psohlavci,“ se kterou vystupovali pohostinsky i v nedalekých Žichovicích. V roce 1946 byla  za režie Čeňka Klivana sehrána hra "Noc na Karlštejně.“ Tehdy jim kulisy maloval Jan Leopold, rábský občan.

„V únoru 1947 pořádal spolek "Vlastimil" divadelní kurs pro ochotníky, absolvovalo jej 30 místních občanů z Rabí, 7 občanů obce Budětice, 3 občané ze Sušice a 1 občan z Bojanovic. Přednášel a praktické ukázky prováděl člen činohry ND v Praze Karel Kolár. Ještě v roce 1948 se hrála ročně 4 představení.  V roce 1954 byl postaven nový kulturní dům i s jevištěm a zázemím pro herce, ale činnost spolku kolísala až zanikla úplně pro pracovní zaneprázdnění herců a televizní konkurenci. Kulturní dům byl využíván pro vystoupení základní školy a různé estrády a hry organizované jinými složkami. Tradice ochotnického divadla tím zkončila.

 
Děkujeme za vaší návštěvu