OCHOTNÍCI-ZC

Web o životě ochotnických divadel v regionu

KLATOVSKO

VŘESKOVICE

 Divadelní představení měla ve Vřeskovicích dlouholetou tradici. S příchodem zimy v roce 1939 se oživila kulturní činnost. „Dělnická tělovýchovná jednota“ sehrála 3. prosince v restauraci „U Bouřilů“ hru „Muzikanti z české vesnice“ a „Mládež národního souručenství“ „U Voráčků“ 26. prosince Šamberkovu hru „Palackého třída 27“. DTJ měla vlastní jeviště, mládež převzala jeviště po dorostu „Republikánské strany“. Jednota pořádala 7. 4 1940 „U Bouřilů“ pestrý večer z aktovek a kupletů a o pouti 30. června se představila pod širým nebem hrou „Pouťová královnička“. Mládež uspořádala na návsi 1. září téhož roku lidovou hru „Z českých mlýnů“, jednota hrála v hostinci „U Bouřilů“ 3. Listopadu představení „Zapadlý zvoneček“ a odpoledne 25. prosince dětské divadlo „Zahrada míru a lásky“. Vřeskovičtí divadelníci se zúčastnili také divadelní krajské soutěže, kde obsadili druhé místo, hned za klatovskými. Divadelní představení se konala i během druhé světové války. V červnu 1941 se například uskutečnilo “U Voráčků“ představení vytvořené z pásma úspěchy, že se o něj začalo zajímat gestapo a další činnost mu zakázalo. Ve Vřeskovicích pásmo připravil učitel Josef Hořký. Kromě toho byly do pořadu nazvaného „Vlastenecký cyklus“ zařazeny sborové trojhlasné zpěvy s doprovodem harmoniky. Svaz mládeže pořádal představení také v roce 1948, 15. Února „U Voráčků“ sehráli divadelní hru Karly Lužanské „Selská krev se nezapře“ a 11. dubna taktéž „U Voráčků“ hru J. Kubíka podle povídky V. Hálka „Řeka zpívá“. V šedesátých letech dvacátého století se podařilo obnovit přerušenou tradici ochotnického divadla a kolem mladého režiséra Slávy Krse se vytvořila dobrá parta, která nastudovala hru „Podskalák“ se zpěvy od Karla Hašlera. Ta se dočkala na místní poměry nevídaných čtyř repríz. V roce 1966 ochotníci nastudovali hru „Zločin bratří Lumierů“. Jedna divadelní hra se hrála ještě v roce 1980.

 

Na ochotnické divadlo ve Vřeskovicích vzpomínají Václav Rutha Zdeňka Kunová

 

„Lidé zlatí, co my jsme všechno na prknech, která znamenají svět, zažili, té legrace, těch zážitků, co diváci dole v hledišti ani neznají, o tom by se dalo vyprávět hodně dlouho,“ říká jeden z pamětníků vřeskovického ochotnického divadla Václav Ruth.

„Já jsem hrával už před vojnou, někdy kolem roku 1968. Pak znovu po vojně a od té doby pořád. Já jsem snad nikdy neseděl v hledišti, abych se mohl bavit nad tím, jak se ti naši sousedé potí a jak v tom pěkně bruslí,“ vzpomíná Ruth.

Divadlo se ve Vřeskovicích hrálo totiž odjakživa.

„První divadla ve Vřeskovicích se hrávala v 90. letech 19. století při Čtenářsko - hospodářské besedě. Za 1. republiky a během 2. světové války působil v obci Zábavní a divadelní spolek Šumavan a mládež Národního souručenství. V obci hráli divadlo v té době i členové DTJ.

Během roku dokázaly tenkrát soubory odehrát i deset představení. Tehdy byly na repertoáru hry Vojnarka, Slavíček z Podskalí, Zelená krev na záletech, Černé oči, Muzikanti z české vesnice, Palackého třída 27, ale i další aktovky a kuplety. Později se hrála Pouťová královnička, Z českých mlýnů, Zapadlý zvoneček, Zahrada míru a lásky. DTJ měla vlastní jeviště, mládež převzala jeviště po dorostu Republikánské strany,“ vypráví další pamětnice a dlouholetá divadelní nápověda Zdeňka Kunová.

Divadla se ve Vřeskovicích hrávala podle kroniky obce i za druhé světové války. To byly na programu pásma z veršů M. B. Stýbla,nebo hry Selská krev, Řeka zpívá a další. Tehdy divadla režíroval Matěj Kalaš ml. Kolem roku 1950 uvedl několik her i SDH.

Na konci padesátých let se ve Vřeskovicích místo divadla konaly několikrát Staročeské máje, které organizovaly TJ Sokol a Český svaz mládeže.

„V 60. letech se divadlo v obci obnovilo. To se točila poměrně dobrá parta kolem režiséra Václava Krse a později i Josefa Míky. Na repertoáru ochotníků se tehdy ocitly zpěvohry Podskalák, Na tý louce zelený, Zločin bratří Lumierů a další. Pak už se činnost zaměřovala především na na různé estrády k významným příležitostem. Divadlo hrál i Dětský divadelní spolek SRPŠ.

Od roku 1991 působili ochotníci pod obecním úřadem. Dnes už v obci není žádný tahoun, který by dal dohromady partu lidí, která by dokázala znovu pravidelně rok co rok hrát ve vsi divadlo. Přesto jednou za pět let připravujeme pásmo pro naše srazy rodáků. Ta sláva našeho divadla se už ale asi nikdy nevrátí, a to je škoda. S velkou chutí se proto účastním představení, se kterým do naší obce občas přijíždějí ochotníci z okolí, a vzpomínám, když jsme se jako herci účastnili se svými představeními různých soutěží (a to s dobrými úspěchy), a nebo když jsme vyjížděli na hostování do vsí v regionu,“ rozplývá se nad fotografiemi Václav Ruth.

„Byla to prostě tenkrát jiná doba. Divadlo bylo odreagování a musím říci, že všichni ke zkouškám přistupovali zodpovědně a rádi. Já, jako nápověda, jsem tedy nikdy moc práce neměla,“ usmívá se Zdeňka Kunová.

 
Děkujeme za vaší návštěvu